Bez světla není naděje by Makyka - 2.1/2

12. dubna 2008 v 23:28 | Makyka |  Bez světla není naděje - pokročilí
,,Co se to děje?" zamumlal ze spaní Harry, když s ním někdo zatřásl. ,,To se nemůžu ani vyspat?" protřel si oči a uviděl nad sebou Melisu.
,,Nepřátelé vnikli do sídla," oznámila mu a přes tvář sejí mihl letmý úsměv. ,,Asi víš, kdo to je." Harry vystřelil z postele jako blesk.
,,Vždyť jsem jim dopis poslal nejprve před týdnem! Jak mohli tak rychle vymyslet nějaký plán?" mluvil si sám pro sebe, zatímco se navlékal do oblečení. Až po několika minutách si uvědomil, že to, co si obléká, je plášť pro Smrtijedy.
,,Proč si musím obléct tohle?" zamračil se Harry. ,,Jsem snad nějaký jeho poskok?"
,,Chce, aby tě nikdo nepoznal," vysvětlovala mu zasmušile. ,,Tví přátelé se budou bát útočit, aby nezranili tebe. Je to něco, s čím jsme nepočítali."
,,A je to úplně v háji!" bouchl Harry pěstí do stolu. ,,Celá naše příprava byla marná, musíme jen doufat, že Voldemort udělá nějakou chybu." Po jeho slovech se rozletěly dveře a dovnitř vtrhl Draco Malfoy.
,,Máme další posilu!" vyhrkl. ,,Můj otec je tvým dlužníkem, a tak se přidal k nám. Neříkám, že skákal radostí, ale každý čaroděj na tvojí straně je dobrý. Pojďme!"
,,Jdu taky," ozvala se Melisa. Oba dva se na ni vyděšeně otočili.
,,Nemůžeš tam jít, jsi ještě dítě!" zavrtěl hlavou Harry. Nevěnovala mu pozornost a zamířila ke dveřím.
,,Slib mi, že se schováš a nebudeš se ukazovat!" zadržel ji Harry, když kolem něho procházela. ,,Prosím!"
,,Tak dobře," přikývla a vydala se jinou cestou než oni. Harry věděl, že se dostane na místo tajnou chodbou.
,,Kde vlastně členové Řádu jsou?" zeptal se Draca, který mu běžel po boku.
,,Do hlavního sálu sídla, přesně tak, jak jsme plánovali," odpověděl mu. ,,Je jich hrozně moc, Pán zla určitě nevěděl, že se jich tady objeví tolik."
Harryho útroby sevřel strach, když si uvědomil, co musí udělat. Studiem knih v knihovně se sice naučil pár kouzel, která by se mu mohla hodit, ale nebyl si moc jistý tím, že by mohl uspět. S těmito myšlenkami vstoupil do boje.
Jeho smrtijedská kápě hned zapůsobila jako magnet a ze všech koutů místnosti na něj vystřelila kouzla. Bravurně se jim vyhnul, ale než stačil cokoli jiného udělat, někdo ho chytil za ruku a vznesl se s ním do vzduchu. Přistáli až na malé plošince. Harry hned poznal, že to byl Voldemort, protože při jeho doteku mu vybuchla bolest v jizvě.
Když se mu přestalo točit v hlavě, zjistil, že na plošině jsou, kromě Voldemorta a jeho, také Snape, Červíček a had Nagini. Nedávno Snape Červíčka očaroval kletbou Imperius a donutil ho spolupracovat. Teď k tomu byla skvělá příležitost.
,,Pane, mohl bych se zeptat, jaký máte plán?" Severusův hlas zněl tak úlisně a podlézavě, že Harrymu přeběhl mráz po zádech.
,,Ano a je jen jediný! Musíme je všechny zničit! Nechápu, jak se sem mohli vůbec dostat!" zuřil. ,,Všechna má ochranná kouzla byla prolomena!"
,,Je to opravdu strašné, pane!" přitakal a Harry věděl, že se snaží akorát odvést pozornost od Petra, který se zezadu pomalu plazil k hadovi. ,,Ta kouzla byla dokonalá a obyčejný kouzelníci jako jsou oni by jimi nemohli projít a ani je zrušit!" V tom okamžiku Červíček hada chytil kolem krku svou stříbrnou rukou a jedním stiskem ho uškrtil. Nagini se roztrhl na dvě části a z jeho otvoru vytrysklo zlaté světlo a hrozný skřek. Voldemort ztuhl a pomalu se otočil. Když spatřil mrtvé tělo svého miláčka, zachvělo se mu chřípí hadího nosu a okamžitě vytáhl hůlku. Snape kývl na Harryho, ten se postavil za něj, vytáhl si z kapsy neviditelný plášť a schoval se pod něj.
,,Kouzelnou formuli znáte, Pottere," zašeptal. ,,Dělejte!" Harry zavřel oči, vytáhl hůlkou a pronesl neverbální zaklínadlo, které ho celý měsíc učil. V zápětí cítil, jak se nadzvedl a vzlétl nad okraj. Okamžitě zamířil dolů a dopadl na tvrdou zem.
Rozhlédl se kolem a kousek dál viděl bojujícího Lupina a Tonksnovou, kteří se snažili zneškodnit Belatrix. Ta se jim ale vysmívala a jen tak se nechtěla vzdát. Vydal se podél stěny a za chvíli narazil na další dvojici. Tentokrát to byl Nott a jeho milovaná Ginny. Nemohl uvěřit, že by ji sem její matka pustila. Vyslal proti nepříteli omračující kouzlo a vtáhl Ginny pod neviditelný plášť.
,,Kdo jste?" zavrčela na něj a snažila se mu vyprostit. Rychle si kouzlem sundal masku a ona se mu radostně vrhla kolem krku. ,,Harry! Jsem tak ráda, že tě vidím!"
,,Co tady děláš?!" přerušil její radost.,,Jsi moc mladá na to, abys bojovala."
,,To už jsem dneska jednou slyšela!" obořila se na něj. ,,Naštěstí byla Hermiona tak laskavá, že se se mnou tady přemístila. Co to bylo za řev?"
,,Červíček zničil Voldemortův poslední viteál," vysvětlil jí a setřel pramínek krve, který jí stékal po tvářích. Sklonil se k ní a jemně ji políbil. ,,Ani nevíš, jak moc si mi chyběla. Když mi bylo nejvíce úzko, myslel jsem na tebe a tělo mi naplnila nová naděje. Byla si mé světlo v těch nejhorších dnech."
,,Říkala jsem ti přece, že na mě nezapomeneš," pousmála se. ,,Já- podívej se, tam se někdo pohybuje!" Ještě než Harry stačil nějak zareagovat, plášť odlétl stranou a před sebou uviděli Pána zla.
,,Myslel sis, že mi utečeš?!" zasyčel výhružně. Harry okamžitě schoval Ginny za sebe. ,,A proč přede mnou schováváš svou malou přítelkyni? Rád bych se na ni podíval!"
,,Jen přes mou mrtvolu!" zakřičel Harry a ještě ke všemu na Voldemorta vyplázl jazyk. Ani nevěděl, kde se v něm bere ta odvaha.
,,Když si to přeješ," ušklíbl se Pán zla. ,,Avada Kedavra!" Zelený paprsek světla mířil Harrymu přímo do hrudi, ale do jeho dráhy mu skočila osoba, v níž Harry poznal Melisu.
,,Ne!" vykřikl. ,,Ty jeden zmetku, hajzle, zloduchu, zlosynu, mizero, bestie a znetvořená příšero! Meliso, probuď se!" zatřásl s ní, ale nic nezmohl. Rozzuřeně vstal.
,,To máš za všechny, kterým si kdy ublížil!" zvedl hůlku. ,,Avada Kedavra!" Z Harryho hlasu čišela taková nenávist, že se Ginny zdálo, že vzduch kolem zmrznul. Kouzlo narazilo do nepřipraveného Voldemorta, ale nezastavilo se. Pokračovalo dál a nějakým záhadným způsobem se odrazilo od stěny a rozbilo celý strop. Prach zahalil celou místnost, ale když se všichni pomalu rozkoukali, do teď šerým prostorem se rozlilo světlo a nádherné teplo. Zatímco Smrtijedi si snažili zaclonit oči, členové Řádu se znovu pustili do boje. Když Smrtijedi viděli, že jejich pán padl, přestali se bránit a hromadně se vzdávali.
Harry klečel u Melisy a po tvářích mu stékali slzy. Před očima se mu promítalo všechno, co pro něj udělal, co pro něj obětovala. Nemohl uvěřit, že ta dívka, která měla v sobě před chvílí tolik energie, leží na podlaze úplně bez života. Zvedl oči a uviděl, jak Moody pronásleduje Snapea. Stejně na to byla i rodina Malfoyů.
,,Ginny, řekni jim prosím, ať je nechají," zachraplal. ,,Jsou přece na naší straně." Oslovená se postavila doprostřed místnosti a kouzlem si upravila hlas, aby ji bylo všude slyšet. Její slova ale Harry vůbec neslyšel, zahleděl se do nepřítomna a přemýšlel o tom všem,co ho potkalo.
Od posledního boje uplynuly dva měsíce. Smrtijedi byli pochytáni, sousta lidí dostala řády a vyznamenání, mezi nimi i Potter, Snape, McGonagallová a jiní. Svět se zase dal do pořádku, všichni mohli dál normálně žít.
Harry zjistil, že Melisa byla jeho vzdálená příbuzná. V Bradavické knihovně našel knihu rodokmenů a dozvěděl se, že jeho otec měl bratrance z otcovy strany, ale spolu se svou manželkou zemřeli při nešťastné nehodě před osmi lety. Zbyla po nich malá holčička, které se ujala Narcisa Malfoyová, ale s dobrým úmyslem. Jen kvůli svému manželovi z ní udělala otrokyni.
Hrob ji nechal udělat v Godrikově dole. Po skončení školy tam chodil skoro denně, protože dal do pořádku dům po svých rodičích a i s Ginny se tam nastěhoval. Jejich malá Lily mu ji neskutečně připomínal,a tak měl někdy pocit, že je Melisa pořád s ním.

KRITIKA:

Abigail:

Pár chybějících čárek, mezer, pár chybek. Jinak nevím. Harryho odchod mi přišel divný, líbila se Melisa, ale myslím, že to s jejich příbuzností už bylo přehnané. To už bych tam ani moc nepotřebovala. Stejně tak to vysvětlení úmyslů Cissy. Připomínky mám i k chování Voldemorta, který mi přišel moc důvěřivý a divila jsem se, že tam na začátku Harryho poslechl. Jinak je příběh zcela jistě originální, Ginny jako světlo, naděje, taky dobrý nápad, ale ty charaktery… nevím, ne vždy mi sedly…
Konečný ortel: Ne

Andy:

Ginny jako Harryho naděje se mi opravdu líbila, protože podle mě to je i pravda. U Mel bylo podle mě zbytečné to příbuzenství. Jinak ty charaktery... musím souhlasit s holkama, někde to opravdu nesedí a působí... zvláštně.
Konečný ortel:ANO

Enny:

+ Zajímavý nápad, určitě i hezky zpracovaný. Líbila se mi Mel. Plán měli vymyšlený skvěle. A Ginny, která tady byla pro Harryho tím světlem, nadějí.
- Mno, najdou se překlepy, chyby i chybějící čárky. Neseděly mi tam povahy... hlavně tedy Voldy. Že by víc věřil Harrymu než těm nejvěrnějším? Zbytečné bylo dodávat, že byla Melisa Harryho příbuzná, podle mne už to děj stejně neovlivnilo a nebylo to ani důležité. Taky si myslím, že by Ginn Harryho nepustila, přinejmenším by to oznámila, aby mu v odchodu zabránila. Stejně tak by Hermi Ginn nedovolila jít s ní.
Konečný ortel: Ano

Essylt:

+ Originální nápad a hezké zpracování zadání, přesto to má své mouchy...
- Co mi opravdu dost vadilo, byly charaktery, hlavně ten Voldemortův. On by Harryho zabil, rozhodně by se s ním nekamarádíčkoval a Lucius už vůbec ne. A zachránil by Harry život Bellatrix? Těžko... koneckonců to byla ona, kdo poslal Siriuse na smrt.
Melisa a příbuzná Harryho? Narcisa se ujala dívenky bez rodičů? Trochu přehnané a zbytečně to z té povídky dělá slátaninu MS typu.
... jen malý dotaz, ano? opravdu by Ginny nechala Harryho jen tak odejít, kdyby jí řekl, že se přidal k Voldemortovi?
Konečný ortel: Ne

Idril:

+ pěkný nápad, i tak by to mohlo být, ale má to své mouchy...
-souhlasím s Essylt... nic proti, ale Voldemort je prachobyčejný parchant, který touží jen po tom Harryho zabít a ne se s ním spojit.
Konečný ortel: Ne

CELKOVÝ ORTEL: NE

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama