Bez světla není naděje by Mania Dardeville

12. dubna 2008 v 23:28 | Mania Dardeville |  Bez světla není naděje - pokročilí
Mania Dardeville a její Bez světla není naděje...

Ještě před týdnem hlásali novinové titulky jedinou jasnou zprávu. Zemřel Harry Potter... Mluvili o něm jako o hrdinovi, i přesto, že neporazil Pána zla.
Dnes si to již nedovolili. Jediné, co psali byli zprávy o tom, jak jsou mudlové špatní, jak mudlovští šmejdi škodí kouzelnické společnosti. Pán zla je jediný, kdo může pomoci zbavit svět od plevele. Ano, o Harrym mluvili také, ale vytahovali jen to špatné. Nyní byl ubožákem, který se zbaběle pokusil prchnout z boje. Byl zabit. Zabit Temným pánem...
Rudovlasý muž hodil noviny do blízkého koše. Ne, nečetl je. Jen je rychle prolétl očima. Hledal stránku se seznamem těch, kteří opět zemřeli. V době, kdy Denního Věštce ovládl Pán zla se začali objevovat seznamy potrestaných. Jména, data, rodiny. Všichni, kdo s nima měli něco společného. Všichni mrtvý a vše zaznamenáno v novinách, jakoby se snad provinili něčím víc, než jen tím, kým byli.
Dnes však obvyklý seznam chyběl. Zdálo se, že Temná strana, ti, kteří nyní byli u moci, se rozhodli dál nevydávat své činy na pranýř ostatních kouzelníků. Nechtěli jim snad ubližovat tím, že jednoho dne se tam objeví jméno někoho, koho znali? Ne. Oni jen nechtěli podněcovat odpor, který tyto seznamy podporovaly.
Muž, možná ještě trochu chlapec, si přetáhl přes hlavu kápi. Spěchal domů. Za rodinou. Za těmi, kteří ještě měli to štěstí a unikali ze spárů temné spravedlnosti.
Proč se tohle dělo? Netušil. Nevěděl, proč má někdo tu touhu zabíjet ostatní lidi. Ničit životy.
Ron Weasley, ještě nedávno pokojně studoval v Bradavicích, byl obklopen přátely. Ale teď? Vše se změnilo tak rychle. Ministerstvo padlo. Bylo jen otázkou času, než Smrtijedi pokoří i zbytek tvrdého jádra odporu. Fénixův řád byl bez šance. Bradavice byly zavřeny. A poté, co padl Brumbál se naděje pomalu začala scvrkávat. Všichni vzhlíželi k jedinému pevnému bodu. K Harry Potterovi. On jediný je podle nich mohl zachránit.
Fénixův řád mezi své členy začal přijímat mladé kouzelníky, děti. Mnoho kouzelníků padlo, nebyla jiná možnost, než jít do války s nedospělými čaroději, s těmi, co sotva vyšli školu. Kteří neměli jiné zbraně, než hůlku a pár kouzel, které je stihli v Bradavicích naučit.
Proti vycvičeným smrtijedům neměli šanci. Umírali. Někteří prchali z boje, až nyní si uvědomili, k čemu se upsali. Nikdo však nemohl jen tak odejít. Zelený paprsek smrtelné kletby si našel každého, kdo se odvážil otočit se zády.
I přes nepřízeň se mladí kouzelníci snažili přežít. Věřili, že mají šanci. Harry Potter, to on byl jejich šance na výhru. Byl tam, bojoval s nima, dával jim naději, že mohou zvítězit. Věřili tomu, ano věřili, že stejně starý chlapec má dost sil na to, aby porazil Pána zla.
Ron nebyl u toho, když Harry padl. Neviděl jeho tělo, smrtijedi jej odtáhli z bitevního pole. Kdo ví, co s ním zamýšleli. Každopádně o několik dnů později se zcela znetvořeno objevilo a s ním i vláda Pána zla.
Nemohli jej pohřbít. Ne. Tělo padlého bojovníka bylo vystaveno na obdiv, nikdo se k němu nesměl přiblížit, ale všichni jej museli vidět. Aby viděli, jak dopadne každý, kdo se postaví na odpor.
Ti, kteří neměli to štěstí a nezemřeli v bitvě byli buď uvězněni, nebo na útěku, stejně jako rudovlasý mladík a jeho rodina.
Museli se skrývat. Museli utíkat před těmi, kteří jim šli po krku. A čím se provinili? Jen tím, že chtěli žít. Chtěli, aby všichni žili ve vzájemném souznění.
Nevěřili, že ti, kteří nemají čistokrevný kouzelnický původ jsou něco míň. Nevěřili a proto se museli ukrývat. Nazvali je krvezrádci a skončili by stejně jako ti, kterých se zastávali.
Šel domů. Ne tam, kde to mohl tolik let nazývat domovem, ale tam, kde byla aspoň nějaká šance, že budou ochráněni, že je nenajdou a neskončí stejně jako ti další.
Věděl, že jeho rodiče stále polemizují o tom, proč se tohle všechno dělo a jak tomu zabránit. Ale k čemu tyhle řeči byly? Všichni přeci museli vědět, že ze dne na den se už nic nezmění. Ne, ze dne na den se měli věci pouze k horšímu.
Ale měli ještě naději. Vždyť nic nemůže trvat věčně...
Jeho nezajímalo, proč se to děje. Nepřemýšlel nad tím, prostě to bylo. Musel v tom žít. Ve chvílích, kdy měl trochu času a nemusel se stále ohlížet, zavzpomínal jaké to bylo předtím. Když byl s přáteli ve škole, když se bavili a nemuseli se bát, že je někdo zabije...
Vzpomínal na dobu, kdy ještě žil Harry.
Spousta lidí se vzdala bez boje. Poté, co se dozvěděli, že Harry Potter padl, je opusily poslední zbytky naděje. Věřili, že není šance přežít, pokud budou stát na druhé straně, pokud se nepodrobí. Nechtěli. Nechtěli žít jako poskoci Pána zla. Nechtěli plnit jeho příkazy. Ale museli. Spousta těch, kteří se po pádu Harryho Pottera připojila na stranu zla to udělala jen kvůli svým rodinám. Museli jim nějak zajistit přežití, bezpečí, naději. A tohle byla jediná šance. Chtěli, abych jejich bližní žili, až bude svět lepší... Až se něco změní a Pán zla padne.
Jiné se přidali pouze ze strachu, z únavy... Nechtěli už bojovat. Chtěli začít žít a bylo jim jedno pod jakým režimem to bude, pokud oni budou žít.
Zůstalo jen malé jádro odporu. Ti, kteří se za žádnou cenu nehodlali se situací smířit.
Občas se k nim přidal někdo další, ale netrvalo dlouho a odešel, nebo byl zajat, zabit. Bylo jen málo těch, kteří stále žili a bojovali.
Ronova rodina byla mezi nimi. Bylo jen zázrakem, že nikdo z nich ještě nezemřel.
Všichni kolem umírali a jim se stále dařilo přežít a bojovat dál.
Mladý Weasley se přemístil do lesa u domu, ve kterém nyní přežívali. Nemohl se přemístit blíž. Kolem domu byla protipřemisťovací kouzla. Jeho otec to tak chtěl, prý jako lepší ohranu. Ron to neschvaloval, ale nebyl hlavou rodiny. Jeho úkolem bylo zařídit, aby je pokud možno nikdo neobjevil. Měl sbírat informace, protože ostatní nemohli z domu příliš vycházet.
Už z dálky cítil nepříjemně štiplavý kouř, ale nedával si to do spojitosti.
Nevědomky šel dál.
Rudé plameny olizovaly dům.
Mladík konsternovaně stál opodál. Nemohl tomu uvěřit. Tohle mělo být bezpečné místo!
Věděl, že je pozdě, aby cokoliv udělal. Zůstali uvnitř. Věděl to. Věděl, že tam byli, ti všichni, které měl opatrovat. Ti, kteří věřili, že našli místo, kde mohou na chvíli vydechnout, odpočinout si, zůstat...
Zemřeli v plamenech, nebo rukou kouzelníků, kteří je zde našli. Zelená kletba si v téhle době nevybírala koho zabije. Brala všechny bez vyjímky. Kouzelníky, mudly, ty, které nazývali mudlovskými šmejdy. Ti všichni umírali. Někteří ani nevěděli proč. A někteří... Stejně jako Ronova rodina věděli za co bojovali. Proč byli mučeni, zabíjeni. Věděli to, ale o to pro ně nebylo lehčí zemřít.
Odejít s vědomím, že už tady nikomu nebudou moci pomoci. Že mají stejný osud jako ti před nimi a ti, kteří ještě přijdou a dovolí si postavit se na odpor.
Rudovlasý mladík se otočil. Odcházel. Nemohl jim pomoci, věděl to. Nemohl zachránit ty, které milovat. Došel do lesa a přemístil se pryč, nemohl dál sledovat utrpení, kterého byl i on příčinou. Vždyť byl jedním z těch, kteří stále bojovali proti straně Temného pána. Byla ještě naděje..?
Bez Harryho. Bez světla, které by je vyvedlo z temnoty. Mohli ještě přežít? Museli, i když pomalu mizela naděje na lepší život, na život, ve kterém nebudou stále na útěku. Neměli své světlo, svého Zlatého chlapce, ztráceli naději... Umírali, leč do poslední chvíle si dovolili doufat, věřit...
Naděje...
To slovo mu už nějakou dobu znělo v hlavě. Měl ještě naději? Existovala naděje pro ty, kteří ještě stále stáli na straně dobra, i přesto, že dobro už skoro žádné nezůstalo?
Byl sám. Úplně sám. Odtrhl se od skupiny, která organizovala akce proti zlu. Nemohl tam zůstat poté, co přišel o rodinu. O všechny, na kterých mu záleželo.
Sám... Avšak stále neztrácel ten kousíček naděje. Stále v sobě živil víru, že se něco změní, že svět bude lepší.
Nevěřil tomu, ne doopravdy. Ale nemohl dovolit, aby jej beznaděj zcela ovládla.
V myšlenkách byl víc, než kdy předtím u Harryho. U chlapce, který věřil, že zvítězí. Zaplatil za to životem, ale oc na tom. On věřil a víra ho vedla dál, tak proč by neměla vést i jiné...
Ron věřil. Věřil, že ještě existuje naděje.
Musel se skrývat, tentokrát však sám.
Ve dne nemohl vyjít na ulici a i v noci to bylo příliš nebezpečné, než aby se tam dlouho zdržoval.
Ale i tak musel vycházet. Musel si schánět jídlo a informace. Nemohl být někde zavřený bez toho, aby věděl, co se děje.
Nebyl už nikdo, kdo by přišel a pomohl. Každý se staral sám o sebe.
Ani nevěděl jak. Chytli jej... Šel si jenom pro jídlo kousek od domu, kde se skrýval.
Neviděl je, ale i kdyby o nich věděl, musel kolem nich projít. Už několik dní neměl co jíst, nezáleželo mu tolik na tom, zda jej chytnou a zabijou.
Nebránil se, nemělo to cenu. Šel celkem dobrovolně. Byl příliš slabý, než aby v něm ještě viděli hodnotného nepřítele, někoho, koho by mohli pokořit.
Ne, vedli jej jako slepou ovci, která se nechala hloupě chytit.
Uběhlo několik hodin od doby, kdy jej chytili. Zavřeli jej do temné smradlavé kobky, než se rozhodne co s ním bude dál. Takový cel tu bylo spousty. Někteří v nich ještě žili, jiný zemřeli. Nikdo se o to nezajímal. Bylo příliš mnoho věcí, které se ještě museli udělat, než zde Pán zla bude moci nastolit svůj pevný řád. A o vězně v celách se nebylo třeba starat. Buď zemřou, nebo přežijí, než se dostanou na řadu, než bude rozhodnuto o jejich smrti.
Žil, zatím... Ale neztrácel naději, i když světlo jej už dávno opustilo.

KRITIKA:

Abigail:

Pozor na chyby - příčestí minulé, koncovky podstatných jmen, nelíbí se mi použití hovorové češtiny - "s nima" skutečně nevypadá nejlépe. Příběh je zajímavý popis situace po smrti Harryho. Je zajímavý, ale je to popis, trochu mi tam chybí akce, nějaký pořádný děj a vlastně mi chybí i ta naděje…sice je působivé a skutečně ohromující, jak Ron věří a nevzdává se, ale…nevím. Úplně zkritizovat to nemůžu, protože zadané téma to splňuje, Bez světla není naděje, oni přišli o světlo, takže jim chybí i ta naděje. To uznávám a beru, ale podotýkám, že jsem si to představovala malinko jinak.
Konečný ortel: Asi Ano

Andy:

Myslím, že k tomuto příběhu by se možná víc hodilo: Naděje umírá poslední... ale i Bez světla není naděje. Líbilo se mi, že Ron si jí uchovával. Naději. Myslím, že takhle nějak jsem si představovala kouzelný svět, pokud by Harry padl. V dotazníku byla otázka: co si myslíte, že by se stalo, kdyby se Harry vydal druhou cestou... nebo tak nějak. Původně to bylo myšleno, jak by to vypadalo, kdyby si v sedmém díle vybral na nástupišti "tu druhou" cestu. Podle mě si vystihla přesně, co by se stalo, kdyby Harry umřel. Jen pozor na ty čárky! Myslím, že by to chtělo i víc... procítění?
Konečný ortel: ANO

Enny:

+ Bylo hezké, že se Ron i po tom všem snažil hledat naději. Doba po Harryho smrti - zachyceno přesně a přesvědčivě.
- Sem tam překlep, chybějící čárky, ale to až tak nebilo do očí. Horší to bylo s koncovkami - i/y. Povídka jako celek působila moc zdlouhavě. Popis někdy není na škodu, ale zde... chtělo by to oživit, nějakým bojem nebo něčím podobným. Taky mi dojem na začátku zkazilo slovo "s nima".
Konečný ortel: Ne

Essylt:

+ Držela ses tématu. Na můj vkus možná až příliš křečovitě, ale držela.
- Stále opakování zájmena "ti". Uznávám, že v některých případech je nutné ho použít, ale někde bys ho klidně mohla vypustit. A to tvé "s nima". Hrozné... Působilo to jako pěst na oko a kazilo to dojem. Ještě jsem si všimla pár chybějících čárek, ale to už mi ani tak nevadí.
Co se týče povídky jako celku, tak byla hrozně utahaná. Omýlala jsi jedno a to samé neustále dokola a nebralo to konce. Ani ses neměla k nějakému převratnému konci, který by protrhl tu monotónost. Někdy nevadí, když příběh nemá děj, může být dobrý i bez toho, ale to je asi tak jeden případ ze sta. Kdyby to bylo o polovinu kratší, vůbec nic by se tím nezkazilo.
Konečný ortel: Ne

Idril:

+ Zajímavé... svět pohltí temnota? Jak lákavé...
-objevila jsem tam párkrát i několikrát opakované věty, slova, ty samé věci. Prakticky furt jedno a to samé...
Konečný ortel: Ne

CELKOVÝ ORTEL: NE

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 MayaP MayaP | E-mail | Web | 13. dubna 2008 v 10:04 | Reagovat

Tak to neda nevím. Mě se to teda líbilo. Chyby jsou maličkosti, protože nevím jak si s tím poradí mládší účastníci :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama