Bez světla není naděje by Šibal

12. dubna 2008 v 23:32 | Šibal |  Bez světla není naděje - pokročilí
A máme tu jednorázovku, kterou vytvořil šibal. Pod perexem najdete jeho dílo i naši kritiku

Bylo to už pět let co byl Harry pryč a nikde po něm nebylo ani stopy. Mladý zrzavý muž sklíčeně seděl u stolu s malou kamennou miskou, ve které nepatrně plál plamínek. Brumbál mu ho svěřil chvíli před tím než zemřel. Ještě dnes si na to vzpomínal.
"Profesore Brumbále, co děláme na tak strašném místě?"ptal se zrzavý mladík a rozhlížel se kolem. Nacházeli se v hlubokém temném lese u polorozpadlého domu.
"Žádný strach pane Weasley, vše se za chvíli dozvíte."pravil Brumbál a ani se na něj neohlédl..
"Teď když dovolíte, půjdeme dovnitř."vyzval ho Brumbál a sám vstoupil do domu. Nezbylo mu tedy, než ho následovat.
Dům zevnitř vůbec nevypadal tak rozpadle jako venek. Přesto se na první pohled dalo poznat, že má jen dvě místnosti. Ta ve které právě stály měla jednu postel, polička s několika pergameny, stůl a pár židlí.
"Co je tohle?"zeptal se, a přešel ke stolu, na kterém stála malá kamenná miska a v ní vesele plápolal oheň.
"Tohle,"ukázal na misku, "je Světlo v temnotách. Od teď ho budeš hlídat. Nesmíš dovolit aby uhasl."promlouval k němu Brumbál s takovou vážností v hlase, jakou u něj ještě neslyšel.
"Proč?"chtěl znát odpověď.
"Protože bez světla není naděje, Ronalde Weasley."zněla jeho odpověď než odešel.
Druhý den padl Brumbál v bitvě.
Křečovitě sevřel oči. V té bitvě umřela spousta zastánců dobra. Mezi nimi i jeho rodiče.
Molly Weasleyova padla s hlubokou krvácející ránou k zemi.
"NEEE!!"vykřikl Artur a hnal se ke své manželce. Když k ní doběhl, lapala po dechu a kolem sebe měla tolik krve, až si myslel, že v ní už víc není.
Přiklekl ke své ženě a objal její chvějící se tělo. Se slzami v očích jí konejšil, že to bude dobré, i když sám věděl že nebude.
Pokoušela se mu něco říct, než však cokoliv zaslechl, umřela mu v náručí.
"Ne, Molly, ne."nechtěl věřit, že ji ztratil a naplno se rozbrečel. Mezitím se jeho nejmladší syn snažil, aby se k němu žádný smrtijed nedostal.
Když už Artur nemohl déle plakat nad ztrátou své ženy, zvedl se a rozhodnutý pomstít její smrt, se vydal hledat jejího vraha.
Když jejího vraha našel a po úmorném souboji i zabil, byl na pokraji svých sil. Toho však využil jiný smrtijed a Artur skončil mrtev s ránou v zádech.
Nerad na tu bitvu vzpomínal, zvlášť když mu umřelo tolik blízkých. Nejvíce ze všeho si však vyčítal tu pasáž na konci, kdy udělal největší chybu svého života.
Když pak hledali své mrtvé, našel mezi nimi i spoustu dalších, které znal. Mezi oběťmi byli např. Ginny, Remus a Seamus.
Všechny truchlící však spojovala jen smrt člověka, kterého znali všichni. Smrt Albuse Brumbála.
Chvilku na to se tam objevil udýchaný Potter, se třemi svitky pergamenu a zděšeně se rozhlížel kolem.
Když ho Ron uviděl, popadl ho strašlivý vztek.
"Kde jsi byl!?"vyjel na něj a rychle se k němu blížil.
"Promiň, myslel jsem, že to stihnu."omlouval se a viděl jen vyčítavé tváře.
"Ale nestihnul jsi, místo toho jsi si sháněl nějaké blbé pergameny! Moji rodiče jsou mrtví, Ginny je mrtvá, i Remus a Brumbál jsou mrtví a ty si klidně sháníš nějaké blbé pergameny! Kdybys tu byl, tak by nemuseli být mrtví!"křičel na něj. Potter mezitím o krok ustoupil a bolest se mu zračila v očích.
"Vypadni! VYPADNI!!"začal na něj ječet. Harrymu se zúžili oči zlostí.
"Fajn, tak si ty pergameny sežer!"opáčil mu naštvaným tónem, hodil po Ronovi ty zmiňované pergameny, otočil se a odešel.
Od té doby ho nikdo neviděl.
Ještě ten den zjistil, že plamínek skoro uhasl. Nejdříve si myslel, že je to smrtí Brumbála, později se však dozvěděl, že to s Brumbálem nemá nic společného a že Brumbál byl pouze jeho strážcem a jako každý strážce Světla v temnotách, si před smrtí vybral nástupce.
Vstoupil do domu a zůstal zaraženě stát. Upustil svitky, které po něm Potter hodil a rychle přešel k misce. Plamen sotva hořel.
V hlavě se mu ozval Brumbálův hlas: ´Nesmíš dovolit aby uhasl.´
Vzal hůlku a pokusil se přidat oheň pomocí kouzla. Nic se nestalo. Začal panikařit a ještě několikrát se pokusil přidat oheň. Ten se však nezvětšil ani o trochu.
Zanechal tedy snahy a šel si prohlédnout svitky, které Potter přinesl.
Jako první rozevřel ten s pečetí. Byl to dopis.
Brumbále, strážce Světla v temnotách,
Váš dopis, který jste poslal po Vašem chráněnci, nás znepokojil. Věříme, že jste si vybral vhodného nástupce, který ochrání člověka, který je Světlem v temnotách.
Posíláme vám poslední pergameny, které chybí ve vaší sbírce a které by mohli pomoci Vašemu nástupci.
Snad jste mu vysvětlil, že toho člověka musí ochránit. Pakliže plamen uhasne, světu už nikdo nepomůže a Vy to víte.
Snad se opět shledáme v druhém životě.
Učenci z chrámu Světla
Když přečetl ten dopis, začal litovat, že Pottera vyhnal, protože on jen plnil Brumbálův příkaz.
Ronovi trvala půl roku, než správně pochopil všechny pergameny. Zjistil z nich například, že ta miska s hořícím plamenem je spojena s člověkem, který je Světlem v temnotách. Dále třeba zjistil, že podle toho jak plamen hoří se dá zjistit, jakou mají naději.
A podle malého plamínku, tedy mají hodně malou.
Nezjistil sice, kdo je Světlem v temnotách, ale zato zjistil, kde se nachází chrám Světla.
Tehdy ponechal misku k hlídání Hermioně.
Už nějakou dobu přebýval na štábu přetrvávajícího Fénixova řádu, kam si přenesl i misku se všemi pergameny. Chtěl jít navštívit chrám světla, ale před tím musí misku někomu svěřit.
"Hermiono?"oslovil svou přítelkyni, která si zrovna něco četla.
"Ano Rone?"podívala se na něj a uviděla, že drží malou misku se sotva hořícím plamínkem.
"Potřebuji, abys mi to pohlídala, musím odejít a nevím na jak dlouho."podal jí misku.
"Co je to?"optala se.
"Nemůžu ti říct víc, než že nesmí uhasnout."řekl jí a s tím na nějakou dobu zmizel.
Protože se nemohl přemístit až k chrámu, musel několik dní jít, než k němu dorazil. Tam konečně zjistil, kdo je Světlo v temnotách.
Chrám, někde uprostřed pralesa, se před ním tyčil do výšky. Vyšel po schodech a prošel mezi sloupovím, než došel ke dveřím. Byly to takové ty velké dvoukřídlé s kulatým klepadlem.
Zaklepal tedy a chvíli vyčkával. Najednou se dveře otevřely a zpoza nich vykukoval už dosti prošedivělý mužík v bílém hábitu.
"Kdo jsi?"zeptal se mužík.
"Jmenuji se Ronald Weasley, jsem strážce ohně v temnotách, nástupce Brumbála."odpověděl pohotově.
"Pojď dovnitř, tvá otázka bude zodpovězena."promluvil stařík a otevřel dveře tak, aby Ron mohl projít.
Uvnitř bylo tolik volného prostoru a spousta dveří. Nejspíš od pokojů.
"Co tedy chceš vědět?"nezahálel stařík a šel rovnou k věci.
"Chci vědět kdo je Světlem temnoty, jestliže má být mým svěřencem, musím vědět koho chránit, protože oheň sotva hoří."
"Brumbál ti to snad neřekl? Neřekl ti koho máš chránit?"
"Ne, vlastně mi nestihl říct nic."
"Tak pojď, ukážu ti jeho tvář."řekl stařík a vedl ho na druhou stranu chrámu. Tam byly schody, které vedly do země. Když sešli schody, šli ještě dlouho, než dorazili do nádherně se třpytící jeskyně, která byla snad tvořena ze samých vzácných kamenů.
Všiml si, že barvy kamenů tvoří po dlouhých stěnách jeskyně spoustu tváří.
"Tito všichni byli Světlem v temnotách,"ukázal na levou stěnu, "a tihle teprve budou. Ten kterého hledáme je až támhle naproti. Je prostřední ze všech světel, které kdy budou existovat."domluvil a vedl ho mezi krápníky až na konec jeskyně.
Trvalo jim hodně dlouho, než došli na konec jeskyně.
Ron už z dálky poznával černé vlasy, čím byl však blíž, tím důvěrněji známá se mu tvář zdála.
"Harry? On je Světlem v temnotách?"zíral Ron na obraz mladého černovlasého muže se smaragdovýma očima a jizvou ve tvaru blesku na čele.
"Ano. Harry Potter a nikdo jiný."potvrdil mu stařík.
"Ale Harry zmizel před půl rokem. Nikdo o něm nic neví.
"Jak to že zmizel?"
"Pohádali jsme se."sklopil oči.
"Už tedy chápu, že plamen sotva hoří. Jdi a nech to na osudu. Vrať se ke svým přátelům, už tě postrádají."
"Nashledanou."rozloučil se Ron a odešel.
Opravdu ho postrádali a vyptávali se kde byl. Ron jim to však nehodlal říct. Převzal si zpět misku se stále stejně malým plamínkem a zavřel se v pokoji.
Od toho dne si neustále vyčítá, že na něj tak vyjel, když za to nemohl.
Povzdechl si a potřásl hlavou, aby zaplašil staré vzpomínky. V tom se plamen zcela rozhořel a Ron vyletěl ze židle.
"Vrátil se. VRÁTIL SE!!"zakřičel na celý dům a hnal se do přijímací haly.
"Kdo se vrátil?"ptala se Hermiona, se kterou se v hale potkal.
"Harry se vrátil."pověděl jí s nefalšovaným úsměvem, který u něj už dlouho neviděla. Chtěla ještě něco říct, ale někdo zazvonil na dveře. Ron šel rychle otevřít.
Za dveřmi stál muž s rozcuchanými černými vlasy a zářivýma smaragdovýma očima.

KRITIKA:

Idril:

+ šibal se držel základní myšlenky, což je jenom dobře. Napsal jednorázovku v rekordním čase.
- ve větách mu sem tam chybí čárky. Dle mého názoru nemá povídka nějaký žádný moc děj. Velmi mi vadí věta, kde dal zkratku: např. Zkratky nejsou slohově pěkné.
Konečný ortel: Ano

Abigail:

+ Jednoznačně hodnotím originalitu. Příběh je zvláštní, a ač vybočuje z HP série, nevím, co mu vytknout. Líbí se mi prolínání současného děje a vzpomínek - ač jde hlavně o vyprávění a popis minulosti, dodává příběhu šťávu. Líbil se mi tu Ron... dost mi připomněl Rona z HP7, což je taky dobře...
- Takže - hlavní má výtka patří gramatice... Pozor na čárky! Docela často chybí - hlavně kolem oslovení a vedlejších vět! Pozor na přímou řeč - nešlo o nijak velké chyby, ale já detailista vidím vše. Potom pozor na opakování slov. Hlavně spojky radím hlídat - když, která/é/ý apod., že, však... No a k příběhu... nějak nevím... Žádná velká negativa jsem nenašla.
Konečný ortel: Ano

Andy:

Moc se mi to líbilo! Ten nápad byl skvělý! Sice někdy ta gramatika, čárky a opakování slov... ale můj celkový dojem to nijak moc neovlivnilo, protože jsem se nechala strhnout dějem? Chválím styl vyprávění.
Konečný ortel: ANO
Enny:
+ Zaujal mě nápad této povídky. Ron jako hlavní postava se tu hodí, stejně tak i styl vyprávění.
- Určitě si dát pozor na čárky a opakování slov - v jedné části je za sebou hned pětkrát sloveso ne/zjistit
Konečný ortel: Ano

Essylt:

+ Pěkný nápad a nebyl ani nijak špatně zpracovaný, osobně oceňuji i prolínání přítomnosti s minulostí.
- Souhlasím s Idril - zkratky nejsou slohově pěkné a myslím, že všechny se shodneme na těch čárkách.
Konečný ortel: Ano

CELKOVÝ ORTEL: ANO

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Glacier Glacier | 13. dubna 2008 v 10:34 | Reagovat

pěkná jednorázovka :) šibe, ty se nezdáš, ale s tebe něco bude ;)

2 Abigail Abigail | Web | 13. dubna 2008 v 19:28 | Reagovat

Glacier: Ehm, ehm... když už tak Z tebe a to víš, ne každý se dobrovolně nechá přizabít zuřící porotkyní :-P

3 šibal šibal | 13. dubna 2008 v 19:53 | Reagovat

Glacier: tak o tom pochybuji, ale možné je všechno :)

4 Glacier Glacier | 13. dubna 2008 v 20:16 | Reagovat

Abigail:Omlouvá mně s tím z zo, že jsem byl rozespalý? A mně nikdo zabíjet nebude ;))

5 Abigail Abigail | Web | 13. dubna 2008 v 20:30 | Reagovat

Glacier: Abigail je hodná porotkyně, ano může tě to omlouvat... Nejsem si jistá jestli někde v mé "smlouvě" není něco o vzakzech soutěžícím, takže Šibal má smůlu a vynadat mu nemohu...

6 Glacier Glacier | Web | 14. dubna 2008 v 6:50 | Reagovat

Abigail: Počkat!Tak v tom případě nemůžeš nadávat ani mi :)) Jset totiž vypadlý SOUTĚŽÍCÍ, takže bych měl být tobě nedostupný :D

7 Abigail Abigail | Web | 14. dubna 2008 v 7:25 | Reagovat

Glacier: :-D Hezký pokus, ovšem uvedeme to na pravou míru, ty jsi VYPADLÝ SOUTĚŽÍCÍ, tobě už nadávat klidně mohu, ale rozhodla jsem se být ta hodná, takže máš milost, alespoň dokud tě nepoktám... ;-)

8 Glacier Glacier | Web | 16. dubna 2008 v 21:06 | Reagovat

Abigail: Tak to mám aspoň důvod nejezdit na žádné srazy :D

9 Abigail Abigail | Web | 16. dubna 2008 v 23:42 | Reagovat

No, to tedy nemáš, protože když nepřijedeš, tak si tě podá Aenda... (A nebude sama ;-)) Mě se bát nemusíš, já jsem jen milá, hodná, vrčící porotkyně... Naprostý andílek... O:-)

10 Glacier Glacier | Web | 20. dubna 2008 v 14:42 | Reagovat

Abigail: Chjo, buď mně zabije Aenda, nebo ty...jak si vybrat?:D

11 Idril Idril | 20. dubna 2008 v 17:08 | Reagovat

Glacier: a ještě jsem tu já...

12 Abigail Abigail | Web | 22. dubna 2008 v 9:13 | Reagovat

Glacier: No, upřímně, nevím, zeptala bych se někoho, kdo nás obě zná, aby ti pomohl vybrat ;-) Já sama se k tomu neodvažuji :-D Ale asi bych se nechala zabít mnou... určitě... když se necháš zabít Aendou znamená to, že jsi nedorazil na nějaký sraz, což se mi nelíbí... (ne že já bych jich absolvovala tolik :-D)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama