Bez světla není naděje by Tabby

12. dubna 2008 v 23:32 | Tabby |  Bez světla není naděje - pokročilí
Tabby a její jednorázovka...

"Myslíte, že teď budeme mít chvíli pokoj od zachraňování světa?" zeptala se mladá dívka, právě odpočívající v kádi plné horké vody a pěny, která byla uprostřed mramorové koupelny.
"Myslím,že ano. Vytahovat mudly z průšvihů nám dálo docela dost práce," zamyslel se její kamarád.
"Jen aby! Tuhle cestu jsme si zvolili sami!" vložila se do toho další dívka.
"Failie má pravdu, to my jsme si zvolili tuto cestu, kterou musíme zdolávat," ozval se pohledný mladík.
"Ale, Teo, my to víme, jen bychom si mohli chvíli odpočinout."
"Eleno, jsem si jist, že naši předci dobře ví, kdy si potřebujeme oddechnout." Usmál se a posadil se vedle kádě. Elena vynořila nohu z horké vody a Teo jí ji začal jemně masírovat.
"To je úleva. Nesnáším Hitlera, nechápu, jak se dokázal dopídit, že nějaká kouzla vůbec existují." Zívla Elena.
"Chtěl moc, stejně jako všichni před ním." Odpověděla jí Failie, která se prohlížela v zrcadle a česala si své dlouhé tmavé vlasy.
"Přiletěla Poice." Oznámil svým přatelům Marco a natáhl ruku, aby mohl nádherný rudý fénix přistát. "No, myslím, že se doma moc neohřejeme," svěsil ramena a pobídl Failie:
"Failie, vem Eleně šaty na převlečení." Dívka na nic nečekala a popadla pár ramínek, na nichž byly pověšeny šaty její přítelkyně.
"Adhesions!" Zašeptala Elena právě včas, když se pod nimi začala propadat podlaha a připoutala se ke kádi. Když už padali dobrých patnáct minut nekonečnou změtí barev a úlomků podlahy, zeptal se unaveně Teo:
"Kam jdeme tentokrát?"
"Do kouzelnického světa."
"Do jakého časového prostoru?"
"Píše se rok 1997."
"V tak daleké budoucnosti jsme ještě nebyli."
"Není to zas až tak daleko od Hitlera!"zamumlala si nevrle Elena.
"Komu máme pomoci?"
"Harrymu Potterovi, je mu teprve sedmnáct a je předurčen porazit Lorda Voldemorta," četl z pergamenu Marco.
"Ta šlechta si nedá pokoj. Lord-To musí být pěkný vojevůdce, když se mu musí postavit sedmnáctileté dítě," odfrkla si znechuceně Failie.
"Je tu psáno, že už terorizoval lidstvo dřív, než se tenhle chlapec narodil. Stojí tady, že ten chlapec ho jako jediný dokázal zabít, a to už když mu byl rok, pak po čtrnácti letech se vrátil zpět..."
"Vždyť zemřel!"
"Né tak úplně - Proč nezemřel to tu napsáno není, je tu jen, že povstal z mrtvých."
"To je zajímavé," uvažovala Elena. "S tímhle jsme se ještě v životě nesetkali, bude ho těžké porazit."
"Nemáme ho porazit. Máme jen vnést naději kouzelníkům," vysvětlil ihned.
"Pozor budeme přistávat a myslím, že to bude tužší dopad!" varoval Teo. Měl pravdu Elena s kádí přistála na teď už rozbitém dřevěném stole a Marco, Failie i Teo leželi v troskách stolu, jejich podlahy a prachu.
"Eh!Eh!" vykašlávala Failie, rukou se snažila usadit bílý prach, co byl ve vzduchu. "Kruci!" vyhrkla a přikryla si ústa. "Jsme přátele!" vyhrkla, mířily na ně tři hůlky a jeden nebezpečně vypadající skřítek. Všichni pocítili otupující pocit - Snažili se je omráčit.
"Tohle vám nepomůže," promluvil klidně Marco. Jeho slova na ně ale nepůsobila a znovu proti všem třem použili kouzlo, tentokrát se je snažili spoutat.
"Už toho mám dost," setřásla Elena z rukou provazy a soustředěně se zadívala na tři osoby, co jen němě zíraly, chvíli to vypadalo, že jsou rozhodnutí bojovat dál, ale v příštím okamžiku se složili k zemi.
"Co jste to provedla s panem Harrym?! Co?!"vřískl skřítek. Teo zakroutil hlavou a mávl rukou, skřítek se sesul k nohám svých pánů.
"Eleno, neměla jsi je hned omráčit!" napomenul ji Marco.
"Nevyčítej jí to, je to horká hlava," usmála se Failie.
"Co kdybychom přestali probírat mou horkou hlavu a dali to tady trochu do pořádku, pak je vzbudíme," navrhla Elena, která přes sebe hodila bílé plátno.
"Ano, je to zatím první a nejrozumnější nápad," přikývl Teo.
"Vezmeme je do jiné místnosti, vy to tu pokliďte," organizoval Marco, dívky přikývly a začaly se rozhlížet po spoušti, jenž způsobili.
oOoOoOoOoOoOoOoOo
"Myslím, že už je můžeme probudit," řekla Elena, měla na sobě bíle šaty a kolem pasu zlatou širokou sponu. Vlasy měla ještě mokré. Znovu se soustředila na tři postavy, které se začaly probouzet. Když si uvědomily, co se děje začaly hledat své hůlky.
"Vzali jsme vám je, potřebujeme vás neomráčené," zarazil jejich marné snažení, bránit se, Teo.
"Dovolte, abychom se vám představili," řekl Marco. "Jmenuji se Marcos."
"Já se jmenuji Failieta," mírně se uklonila.
"Mé jméno je Elena," pokývla hlavou Elena.
"A mé jméno je Teodor," složil ruku k srdci a poklonil se. "Jsme ...."
"Jste vítězové Dobra," zamumlala dívka s posvátnou úctou.
"Ano," usmála se Failie. "Vaše hůlky," podala je oné dívce.
"Co kdyby jste nám objasnili, co se děje v této době? Máme příliš málo informací. Který z vás dvou je Harry Potter? Co je zač Pán Zla?"
"Vold..."
"Nevyslovuj to jméno, chlapče! Je zakleté!" zasáhl Marco dřív, než by bylo pozdě.
"Nebojím se ho vyslovovat," vzdoroval dále.
"Nejde o to, jestli se bojíš nebo ne - jestli jste pod ochrannými kouzly tak tím, že vyslovíš jeho jméno, se ochrana tohoto místa rozplyne a vy zemřete dřív, než stihnete splnit svůj úkol."
"Jak můžete vědět, jaký máme úkol?" vypálil znovu svou otázku.
"Víme jen, že Harry Potter musí zabít Pána Zla."
"Harry, přestaň! Jsou to přátelé!" vložila se do jeho urputného snažení prokázat, že jsou na straně Zla.
"Hermiono, jak jim můžeš důvěřovat, co o nich víš?!" štěkl nepříčetně.
"Harry, bylo by dlouhé ti to vysvětlovat -Musíme je seznámit se vším, co se tady odehrálo!"
"Ty jim chceš opravdu všechno říct? Co když jsou to-?"
"Rone, myslíš, že bychom ještě žili, kdyby to byli špehové?"
"Ne-ne, to si nemyslím."
"Dobrá, takže už nám věříte, chceme vám pomoci!"
"Ano, věříme vám," přikývla dívka.
"Tak, dejte se do vyprávění."
oOoOoOoOoOoOoOoOo
"Právě proto musíme zničit viteály, jinak se nám Vol- omlouvám se -Vy-víte-koho nepodáří zabít!" dokončila svůj monolog dívka, nikdo ji z jejího vyprávění nevyrušil, proto ji Teodor podal sklenici vody.
"Děkuji.Vy nám máte pomoci zničit Vy-víte-koho?" zeptal se po chvíli Harry Potter.
"Ne, to je váš úkol - Náš úkol je dát naději," upřesnil to Marco.
"Proto se teď půjdeme podívat ven, jak moc naděje tu schází, vy půjdete s námi," řekla Failie a odešla z místnosti.
"Poznají nás!"
"Ne, nepoznají," ujistila Elena Hermionu, chytla se jejich dlani a Hermioně začaly růst černé havraní vlasy, oči se jí zbarvily do tmavě hnědé, tvář měla bílou jako sníh a postavu až nepřirozeně vychrtlou. Marco s Teodorem učinili to samé s Harrym a Ronem.
"Dobrá práce," uznala Failie, která se vrátila s tuctem ampulek jakéhosi rudého lektvaru.
"Vemte si je a pečlivě uschovejte. Budou se vám hodit, ale pozor! Použijte je jen v největší nouzi! Je to lektvar přání a pomůže vám z toho nejhoršího. Stačí ho roztříštit," všichni tři si vzali poslušně lahvičky do rukou a pečlivě je uložily.
"Před domem jsou ale hlídky!"upozornila je Hermiona.
"Přeneseme se tam, kde se nadělalo nejvíce škody."
"Obranná kouzla, jenž zabezpečují tenhle dům, nám to nedovolí," namítla znovu.
"Nám to ale povolí! A přestaňte s tím, jinak nic nevyřešíme!" Napomenul jí Teo, rozložil ruce a chytil za dlaň Harryho a z druhé strany Rona. Faile chytila za druhou ruku Harryho a Elen Rona, Marco se chopil Eleny a Hermiony, která se chytila Faile. Když se Hermionina kůže spojila s Failiinou, všichni se rozplynuli.
"Pozor!" vykřikl Teodor a vytvořil kolem Hermiony nazlátlou kopuli právě včas, než se do ní vpila smrtící kletba. Stihli si všimnout, že jsou ve vyhořelé vísce.
"Díky!" vyhrkla. Vytvořili další štít. Slétávaly se na ně smrtící kletby, proto se dali všichni na úprk, doběhli až za zříceninu jednoho domu.
"Tohle je horší než za Hitlera!" vykřikla popuzeně Elen. "Všimli jste si, že všechna ta nadvláda vlezla na mozek jen mužům?"
"Ne nadarmo se říká: Za vším hledej chlapa!"potvrdila Failie.
"Tahle vesnice je plná mudlů - mrtvých mudlů!" ignoroval poslední poznámku Teo.
"Uděláme s tím krátký proces?"
"Jistě, nezaslouží si žít!" řekl znechuceně Marco.
"Počkat, je tam Fénixův řád! Nemůžete je vybít všechny!" vyděsil se Harry.
"Poznáme, kdo je na čí straně. Myslíš, že jsme tu jen tak pro zábavu?! Trochu mě unavuje vaše neustálá pochybnost," mručel Marco.
"Omlouvám se!" zalykal se vztekem Harry.
"Jdeme na to!" dala povel Elena. Marco, Teo, Failie i Elena vyšli z trosek domu a začali kouzlit tím nejdivočejším způsobem. Pod Smrtijedy se začala propadat zem a takzvaný Fénixův řád přemístili do jejich nového ústředí. Někteří přívrženci Zla na ně vyslali smrtící kletby, které se do nich vpily a přidávaly ještě jim více energie.
"Už můžete vylézt," uslyšeli uklidňující hlas.
"Takovou škodu nedokážeme dát do pořádku. Mrtví zůstanou mrtví a trosky zůstanou troskami… Už tady není pomoci. Pokuste se podívat, jestli někdo nepřežil, ale Naděje je velice malá," šeptala zdrceně Elena.
"Nikdo - nikdo nepřežil!" vzlykala Hermiona, když obešla všechny zbourané domy.
"Byli tady mozkomorové a vysáli všechnu naději kouzelnickým rodinám, které se mohli bránit!" oznámil náhle Teo.
"Našel jsem tuto rodinu zatoulanou v lese, co je nedaleko. Skelný výraz a hůlka v ruce," vysvětlil a poukázal na muže, ženu a dvě malé děti. Hermiona si držela ruce u úst, chlapci ji hladili a konejšili.
"Ta prázdnota a tma, co je svírá - co svírá celý kouzelnický svět. Už nemůžu dál," plakala a obětí jejích přátel jí vůbec nepomáhalo. Pohled vítězů Dobra se střetl, není, na co čekat, začnou ihned. Postavili se do kruhu. Dnes už po několikáté spojili své dlaně, zavřeli oči a začali odříkávat tak obyčejná, přesto silná slova:
"Naděje, lásko, světlo a míre! Zažeňte zlobu, nenávist a stín! Naděje, lásko, světlo a míre, zažeňte zlobu, nenávist a stín! Naděje, lásko, světlo a míre, zažeňte zlobu, nenávist a stín!..-"
ze země se začal motat zlatý sloup světla, které začalo rozjasňovat oblohu a začalo vtahovat postavy v kápi bez očí. Jen kulatý otvor měl působit jako beztvaré rty. Teplo, chvění a zvuky přírody naopak začaly proudit ven spolu se světlem. "Naděje, lásko, světlo a míre, zažeňte zlobu, nenávist a stín! Naděje, lásko, světlo a míre, zažeňte zlobu, nenávist a stín!" Najednou, jako by vše vybuchlo, zlatý sloup vytvořil oslepující světlo a čtyři Vítězové se vznesli do vzduchu.
"Pamatujte, bez světla není naděje!" zmizeli i s oslepujícím světlem. Když se vynořili ve svém sídle, sedli si do pohodlných křesel.
"Ráda bych je poznala víc, jenže náš úkol byl přednostnější," zamumlala ospale Failie.
"Uspěli jsme, teď už si musí poradit sami. Pojďme si lehnout, něco mi říká, že budeme odpočívat jen chvíli," navrhl Teodor.
"Máš pravdu, půjdeme spát.…," zívla Elena.
KRITIKA:

Abigail:

Pozor na přímou řeč, sem tam chybí nějaká ta čárka, nebo přebývá nějaký ten překlep apod.
Příběh se vymyká ze všech těch ostatních. Nemůžu říct, že bych v něm nenašla tu požadovanou naději, tu jsem našla, ale nevím… trochu jinak než jsem ji hledala. K postavám - hlavní čtyřku moc hodnotit nemůžu, jsou to autorské postavy, ale jsou povedené. Líbí se mi nadhled, který mají nad věcí… Vlastně nad všemi věcmi. Ohledně naší trojky, Hermiona se mi zdála poněkud moc důvěřivá a na konci poněkud moc zoufalá. Jinak nevím, co dodat, mé představy byly kapánek jiné, ale příběh je docela dobrý…
Konečný ortel: Dám ano a příště chci víc Fanu

Andy:

Takže... pojetí to bylo opravdu originální. Nemůžu říct, že se mi to nelíbilo, ale myslím, že máš ještě na víc. Možná bych pozměnila charakter Miony, protože souhlasím s Enny, že ona byla ta, co si všechno ověřovala. Pozor na čárky u přímé řeči.
Konečný ortel: ANO

Enny:

+ Zajímavé pojmutí tématu, také jsem si to možná představovala jinak, ale příběh se mi líbí.
- Sem tam nějaká chyba, Hermi byla moc důvěřivá. Zdá se mi, že ona byla v knihách právě ta, která si vše ověřovala.
Konečný ortel:Ano

Essylt:

+ Konečně originální nápad! Harry je vzteklý, Hermiona všechnovívšechnozná a Ron je trochu zabedněný.
- Až na ta velká písmena za pomlčkami a vyumělkovanost hlavních hrdinů to bylo dobré... Problém je v tom, že jsem někdy až nesnesitelně detailistická a i taková drobnost, jako jiné pojetí nadpřirozených bytostí mi brání v tom, abych si povídku vychutnala.
Konečný ortel: Ne

Idril:

+hm Hitler...a kouzla? (tudle sem s jedním klukem diskutovala o tom, že Rowla se nechala Hitlerem inspirovat k vytvoření Voldemorta... jen tak mimochodem). Zajímavý a originální nápad, i když trochu... dokonalý byli.
- ach ta přímá řeč... už nevím co k ní dodat... asi všici máte blbé učitelky na češtinu.
Víš co mě fascinovalo?:D OoOoOoOo :D
Konečný ortel: Ano

CELKOVÝ ORTEL: ANO

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Arieva Arieva | 13. dubna 2008 v 10:41 | Reagovat

tak tohle bylo fakt dost dobré :)

2 Polgara Polgara | Web | 13. dubna 2008 v 10:42 | Reagovat

Teda Tabbíku, jdu se někam zahrabat. Tohle se ti vážně povedlo a je to víc než dobré

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama