Lupinovo trápení by Maškaráda

12. dubna 2008 v 21:42 | Maškaráda |  Lupinovo trápení - začátečníci
První jednorázova Maškarády

Ne, často jste viděli Remuse Lupina s hlavou v rukách. Normálně to byl usměvavý prefekt, který vždy pomohl kamarádům. Ale teď vše bylo naopak. Často chodil sám a s nikým se nebavil. Ani jeho nejlepší a nejbližší přátelé nevěděli, co se stalo jejich kamarádovi. Věděli, že jeho život má i bude mít mnoho překážek jen kvůli tomu, že je vlkodlak. Ale také věděli, že kvůli vlkodlačí proměně to není.
Proč jen je zahloubán do svých myšlenek? Proč neodpovídá na otázky, co se mu stalo? Proč už ho dlouho dobu nikdo neviděl se usmát? Tyto otázky si pokládali dennodenně, ale odpověď byla skryta jen a jen v Remusovi.
A každý večer se opakovala stejná scéna.
" Remusi, pojď si zahrát šachy," vybídl ho Sirius.
" Nechci."
" Remusi, pojď se projít k jezeru," navrhl James.
" Nemám chuť:"
" Remusi, pojď, zajdeme do knihovny," vyřkl nápad Petr.
" Ne, jdu spát."
A jen konec jeho hábitu viděli, když mizel v ložnicích. A když už šli spát, věděli, že Remus ještě nespí, ale nemohli nic namítnout, protože předstíral spánek.
Vše trvalo dlouho. Siriusovi už docházela trpělivost. Ale i James a Petr už měli dost, jak na ně jejich přítel zapomíná.
A po odpoledním vyučováním sledovali Remuse až do Astronomické věže, kde teď trávil spoustu času.
" Remusi, tohle už přestává všecko," začal Sirius.
" Vážně, Náměsíčníku. Už to je kolik týdnů, co si naposledy promluvil. K nám se chováš, jako kdybychom byli vzduch," vypálil na něj James.
" Už se ani neusmíváš. A když ti chceme pomoct, ty se k nám obrátíš zády," přisadil svou Petr.
Všichni tři teď na něj koukali s otázkou v očích. Remus zasmušile koukal do země. Až po chvilce ticha začal stydlivým hlasem mluvit.
" Já nechci, aby o tom někdo mluvil, ale často v létě jsem si říkal, že…no, nechci aby jste se mi smáli. Je to prkotina, ale …..Prostě, přijde mi, že jsem tak sám. Jen kvůli tomu, že jsem vlkodlak se mnou nechce žádná holka chodit. Když jí řeknu, že jsem vlkodlak, začne mi nadávat a pohrdá mnou. A já už nechci být sám," zmlkl a s úzkostí na ně koukal.
Sirius si oddechl.
" Uf, myslel jsem, že se stalo něco strašnýho. Remusi, vlkodláčku to se rychle napraví."
" Myslim, že Tichošlápek má pro změnu pravdu, vážně to není něco pro co by se mělo umíralo," přidal se James.
" Počkej, tím jako říkáš, že já jinak mluvim blbosti nebo co," vyjel na Jamese Sirius.
" To sem neřek," odporoval James.
" Řekls, nekecej," začal se s ním hádat . Remus, který přihlížel jejich hádce se za dlouhou dobu usmál. Petr, který mu moc nedošlo,co se děje, vyndal z kapsy cukrátko z Medového Ráje a začal nepřítomně žvýkat.
Díky tomu, že Poberti věděli, co se dělo s jejich kamarádem, Remus už byl jako dřív. A jako dřív byli James se Siriusem, o Petrovi ani nemluvě. Školní Casanova Sirius Black zas trhal rekordy, kolik bude mít holek za týden a James Potter pořád a pořád zval Lily Evansovou na rande. Ale jedno jim vrtalo hlavou. Potřebují najít nějakou pěknou holku Remusovi.
Ale která dívka by se nebála navázat vztah s vlkodlakem? A aby všude rozhlašovali, že Remus Lupin, chce chodit s nějakou holkou, ale nesmí se bát a nesmí jí odradit jizvy, co na sobě má, to taky není jen tak. A navíc Remus nechce, aby se provalilo, že za úplňku, jde se prohánět na školní pozemky. Hlavně, aby se to nedostalo ke Zmijozelu.
Týden pomalu odcházel a James, Sirius a Petr nevěděli, jak pomoct svému kamarádovi. A co bylo nejhorší Remus zase začal být zamlklý a smutný. Osud však zamíchal náhodou a tak na blížící se víkend připadla návštěva Prasinek.
James a Sirius se rozhodli, že Remus půjde do Prasinek s nějakou holkou ať to stojí, co to stojí. A tak začali hledat nějakou neohroženou dívku, která by byla z Nebelvíru. A tak po Siriusově flirtování a Jamesově ukecávání, Remus se setkal na nádvoří s drobnou hnědovláskou. Představila se jako Cathy. S ostatníma Pobertama se dohodl, že ve tři se setkají u Tří košťat a pohovoří, jak rande probíhalo.
Už byly tři hodiny a pět minut, když do hospůdky vrazil jako velká voda Remus. Mnoho hostů se k němu otočilo, ale pak se zase vrátilo ke svým korbelům. Petr na Remuse zamával ať si k nim přisedne. Všichni se s očekáváním na Remuse podívali.
" Tak co?" zeptal se dychtivě Sirius.
" No," začal Remus, ale na ně se nepodíval, " ona je vážně v pohodě, ale má takovej strašnej zlozvyk."
" A jakej, prosím tě?," zajímal se James.
" Hmmm, tedy že, ona si kouše nehty," řekl tiše Remus.
" Ale to není, tak strašný. Tady Petr si taky kouše nehty a ty s nim taky nepřestáváš kamarádit," smál se Sirius.
" Nojo, ale Červíček ty nehty alespoň na nás neplive."
" Cože? Ona ty nehty na tebe plivala," zarazil se James.
" Hmmm jo."
" Ale přece jen kvůli tomu s ní nebudeš chodit?" optal se Sirius.
" Tichošlápku, ty bys chodil s holkou, která na tebe plive nehty?" ušklíbl se James.
" No, máš pravdu, já bych s ní nechodil, ale to neznamená, že s ní nemůže chodit Remus."
" Ne, to teda ne. Já s ní nebudu chodit Siriusi, ale díky moc, co jste pro mě udělali," řekl Remus.
" Ne, Náměsíčníku, něco jsme slíbili a taky to uděláme," vypískl Petr.
" Nuže, první holka se nepovedla, musíme hledat dál," zatrylkoval James.
Všichni se rozesmáli. Ale stejně přemýšleli, jestli vůbec najdou nějakou, jak říkal Sirius "roštěnku",která se bude hodit k Remusovi.
Začínalo mrznout a na bradavických pozemcích ležela jinovatka. V hradu začala být zima a vítr skučel za okny. I přesto Sirius, James a Petr hledali, kde mohli, nějakou dívčinu pro Remuse. Uběhl i další úplněk a Remusovi připadli další jizvy. Ale nevadilo mu to, protože jeho kamarádi s ním strávili noc ve zvířecí podobě. A ke všemu mu ještě naordinovali nové rande. Mělo být v sobotu. A hned v neděli měl hrát James famfrpálové utkání.
V sobotu na něj čekala ve Vstupní síni vysoká blondýnka, která měla vlasy stažené do drdolu. Jmenovala se Amanda a byla z Mrzimoru. Podle programu se měli jen projít po pozemcích a jestli by chtěli i po hradu. Měli se sejít ve společenské místnosti. Neuplynula ani hodina a portrét do společenské místnosti se otevřel. Dovnitř vlezl Remus, ze kterého kapala voda. Klepal zuby a nezadržitelně se smál.
" U hnisu z dýmějových hlíz, co se ti stalo?" zaklel James.
" Ona..chichi…mi chtěla…chichi…ukázat..chacha…jak umí bojová…chacha..umění. A když to ..to ukazovala.. chacha…tak..cha," začal Remus, ale přitom se zalykal smíchy.
" Prosím tě vydrž," zasmál se Sirius a křikl: "Finite!"
Remus se přestal smát, přesto však ještě popadal dech.
" No, tak ona mi chtěla u jezera ukázat, jak umí bojová umění. No a když ukazovala, právě nějaký kop, tak mě skopla do jezera. A když mi pomáhala ven, tak jí omylem spustila hůlka a ona mě trefila nějakým kouzlem a já jsem se musel celou dobu smát," dokončil Remus průběh celého rande.
" No tak, s ní asi nebudeš chodit,co?" zeptal se Petr.
" Ne, to opravdu nebudu." chechtal se Remus, " Přemýšlím, jak bude vypadat ta další, co mi dohodnete," po tomhle se všichni Poberti váleli smíchy po podlaze.
Týdny plynuly a Remus stejně začal být zatrpklý. Ale ostatní hledali dál.
Další dívčina měla zálibu v rachejtlích, takže Remus měl úplně popálený hábit. Zkoušel totiž s ní nový druh rachejtlí, však moc se jim to nepovedlo. Mezitím James bez úspěch zval Lily na rande. Petr ztloustl a Sirius měl za den maximálně tři rande.
A pak další z Havraspáru nemohla chodit s Remusem, kvůli tomu, že její mazlíček kocour na Remuse vyjel a celého ho podrápal. Po tomto incidentu se mu Sirius dlouhou dobu smál, protože to vypadalo, že má za sebou další úplněk.
Pak mu James dohodil, jednu mladší nebelvírku. Remusovi se líbila, ale zas měla jednu vadu na kráse, tedy spíše na povaze. Totiž byla takový šprt, že to snad nebylo už více možné. Dobře, Remus se také učil, ale když se jí zeptal, co je to žaberník začal mu z paměti předříkávat, celou učebnici bylinkářství. A když chtěl na konci vědět, kolik je hodin, místo toho mu začala vysvětlovat, jak se proměňuje pohár na zvíře a zase zpátky.
Blížili se Vánoce a Poberti si začali zoufat. Bylo by krásné, kdyby dostal jakoby pod stromeček, někoho koho by měl rád. Ale i když se snažili sebe víc, nemohli najít žádnou holku, pro Náměsíčníka, která by neměla, žádnou vadu na povaze či která by byla prostě normální.
To se rozhodně nedalo říct o další slečně, která když zjistila, kolik má Remus na sobě jizev, odřenin a ran, začala křičet a běhat po celé chodbě hradu a zklidnila se až jí její kamarádka dala facku. Slečinka se pak probrala a řekla, že s Remusem nemůže chodit.
To mu se pak James chechtal až do doby, kdy si profesorka McGonagallová zapisovala všechny, kteří zůstávali v Bradavicích přes Vánoce. Remus a Sirius na Vánoce zůstávali vždy, ale teď tu s nimi zůstali i James a Petr. I přesto, že většina dívek odjížděla domů, se odhodlali hledat dál.
Den po odjezdu ostatních James, Sirius a Petr přivedli na procházku Remusovi dívku, která byla starší než on. Tak na věku samozřejmě nezáleželo, ale posléze zjistil, že má v pupíku piercing, na noze tetování a ještě na zádech a pak i někde jinde, ale kdo ví kde. Další nutila Remuse, aby s ní věštil z čajových lístků. Už na začátku hned věděl, že s ní nebude chodit, ale ze slušnosti musel zůstat na celé rande. I když jste se na ní podívali vypadala trochu jako velká sůva zahalená ve spoustě šál. To by samozřejmě nebylo tak nejhorší na vzhledu samozřejmě nezáleží, ale když ho potom nutila tupě zírat do křišťálové koule, kde on samozřejmě nic neviděl, už to nemohl snést. A pak když to všechno skončilo, tak si říkal, jestli, že ona bude věštkyně, tak on bude učit na této škole. Mimochodem prý se jmenovala Sybila. Už se blížil Štědrý den a všichni zbylí v nebelvírské věži na poslední chvíli sháněli dárky. Ale čím víc se blížili Vánoce, Remus, ale i ostatní Poberti začali být smutní a nešťastní. Remus, kvůli tomu, že je pořád sám a jeho přátelé, kvůli tomu, že nedokázali sehnat svému kamarádovi holku.
Ráno na Štědrý den se Remus probudil, zjistil, že je sám v ložnici. Přemýšlel, kde všichni můžou být. Za celý den se jeho přátelé neobjevili. Remus už přečetl, vše co měl propůjčené z knihovny, došel si na oběd a teď už jen bezcílně bloumal po hradě. Nešlo mu na rozum, kde všichni můžou být. Za celý den nepotkal jediného spolužáka z Nebelvíru. Venku se stmívalo a Remus se rozhodl, že půde si připravit všechny dárky, které měl pro kamarády. Vlezl do společenské místnosti se ozvalo: "Veselé Vánoce!" Všichni, kdo zůstali v Bradavicích přes prázdniny teď stáli kolem Remuse. Úplně před ním stáli jeho přátelé. Sirius, James a Petr. Potutelně se smáli tomu, jak překvapeně se Remus tváří. Když všechno utichlo, předstoupil před ním Tichošlápek.
Začal hovořit vážným tónem, který nutil Remuse se smát.
" Drahý Remusi, když přátelé něco slíbí, tak to platí až do konce světa. Tady a teď před všemi svědky ti chceme dát dárek a splněný slib, který jsi potřeboval," začal Sirius.
A pak se James naklonil k Náměsíčníkově uchu a zašeptal: " A taky ona má takový podobný problém, jako máš ty."
Remus zůstal stát s otevřenou pusou a nevěřícně se zeptal: " Ona je taky..?"
Ale nestačil to doříct a Petr ho přerušil: " Ne, ona je trochu jinačí."
Z řadu vystoupila dívka s dlouhými vlasy až po pás. Byla velmi bledá, ale měla své osobité kouzlo.
A James dodal: "Jmenuje se Aida a je to upírka."
A Aida se na Remuse zazubila a úsměvem odhalila své špičaté a dlouhé přední špičáky.

KRITIKA:

Abigail:

+ Jednoznačně oceňuji originalitu. Sice mi Remus chvílemi tou svou vybíravostí připomínal spíš Siriuse, ale i přesto se mi povídečka líbila. Nenásilné, milé, lehké. Nejvíc lehkosti tomu dodalten konec, kterému nemám co vytknout. Málo pravděpodobné, v Bradavicích se upíři nevyskytují, o všechno ano, ale mě se to líbilo. Taky oceňuji hezky popsané přátelství mezi Poberty. Ta jejich snaha za každou cenu mu dohodit holku, jen aby nebyl sám... hezké... jsem okouzlená...
- Ale najdu i negativa... Pozor na čárky u vět vedlejších. Hlavně v těch "zapeklitějších případech to byl maličko problém... Taky poradím projít si pravdila při psaní na PC - jako mezery - ne všude se dělají. A ještě mě napadá... číst po sobě pečlivěji. Některé věty jsou stylisticky divně poskládané. nejde mi to přes uši, oči, pusu a tak.
Konečný ortel: Ano

Andy:

Jo, to bylo něco:D Líbil se mi nápad, oceňuji originalitu! Sice jsem si pak tipovala upírku, ale to na celkové dojmu nic nekazí. Jak mu kluci holčiny dohazovali...a ten konec. Konec jak má být:) Jen ta přímá řeč! A stylistiku.
Konečný ortel:ANO

Enny:

+ Originální nápad, některé ty schůzky... skončily vtipně. :o) Konec super. Líbilo se mi, že dodrželi slib, za každou cenu.
- Některé věty měly přeházený slovosled a sem tam mělo slovo divný tvar. Taky pozor na čárky a mezery. Raději si to po sobě přečíst.
Konečný ortel: Ano

Essylt:

+ Líbily se mi charaktery a nápad. Remus sice nebyl úplně Remus, ale i tak mi byl sympatický. (Upírka? Musela jsem se smát...)
- Ty mezery před uvozovkami mě dostávají do varu...
Konečný ortel: Ano

Idril:

+ Super:-D. Pobavila jsem se… veselá povídka, nejsou tam pravopisné chyby, které bych viděla… uvozovky umí…
- Ale i bych zaměnila za a i : Siriusovi už docházela trpělivost. Ale i James a Petr už měli dost, jak na ně jejich přítel zapomíná.
Konečný ortel: ANO!

CELKOVÝ ORTEL: ANO

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Maškaráda Maškaráda | Web | 12. dubna 2008 v 22:52 | Reagovat

Díky, já nemám co říct. Už vím, co mi nejde. :o))))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama